04.11.2024 05:42

Pamětní místa

Rozšířené vyhledávaní

Výsledky vyhledávání Výsledky rozšířeného vyhledávání

Kult mrtvých a s tím spojené pohřbívání se objevuje již v době kamenné. Péče o zemřelých úzce souvisela s vírou v posmrtný život. S představou posmrtného života jako pokračování života pozemského souviselo vkládání milodarů a nástrojů do hrobů. U Slovanů je významná i představa sídla duše člověka v podobě ptáka nebo stromu. Kult stromu se výrazně projevil zejména na Slovensku v lesnatých oblastech označováním hrobů výsadbou stromu, nebo pohřbením pod stromy. V pohřebním rituálu přetrval např. v podobě větviček kladených do hrobu, zda nošením stromku v pohřebním průvodu. Na Slovensku bylo velmi bohaté i pohřební zvykosloví, které souviselo již s předzvěstí smrti, přípravou člověka na smrt, úpravou místa posledního odpočinku a výročními zvyky. To vše je dokladem toho, jak významné místo měla smrt, úcta k mrtvým a péči o místo posledního odpočinku v životě našich předků.

Nahoru

Vývoj pohřbívání v Evropě

K nejstarším svědectvím, které nás informují o lidské civilizaci, patří právě pohřebiště. V mladší době kamenné vznikala první ranní sepulkrálna architektura ve formě megalitických hrobů. Snad nejznámějšími sepulkrálnymi stavbami v historii jsou královské hrobky v Egyptě - pyramidy a skalní hroby v Údolí králů. Římané vynalezli pro pohřbívání sociální systém. Pohřební spolky se staraly o pohřbívání chudých do tzv. kolumbárií, kde se do výklenků umísťovaly po dvě urny s popelem. Římské katakomby byly podzemní pohřebiště pro kosterní pohřbívání a souvisely s přechodem od spalování mrtvých ke kosternímu pohřbívání v 2.století n. l.. Pod vlivem křesťanství začíná v celé Evropě převládat kosterní pohřbívání nad spalováním, což je spojeno s vírou v zmrtvýchvstání zemřelých. Od povolení křesťanství se pohřbívání uskutečňuje přímo v chrámech a klášterech, nebo ve vysvěcen půdě v jejich bezprostředním okolí.

Pére Lachaise Významné změny pohřbíváni nastaly až v době osvícenství, kdy z hygienických důvodů byly zrušeny hřbitovy v okolí kostelů. Pařížský parlament v r. 1765 přikázal přemístění všech hřbitovů z Paříže. Na budovaných hřbitovech v Paříži byl zaveden viactriedny systém umisťování hrobů, členění plochy pohřebiště bylo pravidelné, monumentální hroby byly uváděny podél silnic s alejemi, ostatní jednodušší hroby tvořili hrobové pole. Zvláštností byly krematorií pro pohřby spálením, které se v průběhu 19. století chápali jako vědomé proticirkevné hnutí. Hřbitovy tohoto období se později staly základem obrazu pozdějších evropských hřbitovů. Známý z tohoto období je pařížský hřbitov Pére Lachaise otevřený v r.1807.

Ohlsdorf V polovině 19. století pod vlivem romantismu vznikla záliba spíše v krajinářské ztvárnění ploch hřbitovů. V Evropě vznikl první parkově upraven hřbitov Ohlsdorf v německém Hamburku. V letech 1897 - 1913 byl areál o rozloze 400 ha upravován J. W. Cordes (1840 - 1917) jako přírodní park, do kterého byly zakomponovány hrobové pole.

Kolem roku 1900 vzniklo v Německu reformní hnutí, které vyzývalo k jednoduchosti při tvorbě náhrobků, které mají vyjadřovat slušnou smrt. V tomto duchu byl založen lesní hřbitov v Mnichově v r. 1907, kde byl les chápán jako přírodní kaple předepsána byla jednoduchost náhrobků. Příznivé podmínky pro vznik a rozvoj lesních hřbitovů byly v 19. století zejména ve Švédsku. Severská lesnatá krajina, spjatost obyvatelstva s přírodou a vliv romantismu - to vše přispělo ke vzniku lesních hřbitovů. Nejznámější z nich je lesní hřbitov v Enskede při Stockholmu zrealizován v r. 1915 - 1940.

Nahoru

Vývoj pohřbívání na Slovensku

hřbitova sv. Ondřeje V 8. století bylo již jihozápadní Slovensko osídleno převážně lidem, který své mrtvé nespaloval, ale pohřbíval kosterní, což bylo v celé Evropě projevem postupné christianizace. Slované označovali hroby balvany, především u hlavy a nohou, které se nazývali žiaľniky. Pohřbeni byli většinou orientováni nohama na východ, což souviselo s kultem Slunce. S rozšiřováním křesťanství se omezovala i pohanské zvyky a pohřbívali se kolem kostelů podle církevních předpisů. Již v 16. století byla poprvé vznesen požadavek, aby se hřbitovy zřizovaly mimo obcí a měst. Definitivně přemístění hřbitovů na Slovensku souviselo až se zákonem z roku 1876, který nepřipouštěl zřizování nových hřbitovů kolem budovaných kostelů uprostřed města či obce. Vývoj větších městských hřbitovů na Slovensku je podrobně znám zejména z historie města Bratislava, které svou velikostí a multikulturnosti dalo prostor pro vznik většího počtu pohřebišť a to zvlášť např. katolických, evangelických a židovských. I zde vznikla v 18. století požadavek přemístění pohřbívání mimo města, proto v r. 1742 vydal magistrát zákaz dalšího používání vnitroměstských hřbitovů. Velkým pokrokem bylo zřízení hřbitova sv. Ondřeje v roce 1784, který se stal místem posledního odpočinku předních představitelů vědy, kultury a společenského dění od konce 18. až do poloviny 20. století. V současnosti slouží Ondřejský hřbitov jako areál vyhrazené zeleně se zachovaným původním pietní charakterem, ale i rekreační funkcí. První krematorium na území bývalého Rakouska - Uherska bylo postaveno již v roce 1916 v Liberci a provoz začalo v roce 1918. Velmi brzy po vzniku Československa vzniklo na území Čech a Moravy 14 krematorií. Na Slovensku nastal rozvoj kremace až po 2. sv. válce, jako první bylo vybudováno krematorium v Bratislavě - Lamači v r. 1968.

Nahoru

Slovenské lidové náhrobníky

Detva Slovenské lidové náhrobníky lze třídit podle materiálu a formy. Podle materiálu se dělí náhrobníky na dřevěné, kamenné, železné a ojediněle i keramické. Výběr materiálu záleží zejména na jeho přirozených zdrojů v okolní zemi. Možnosti jeho opracování často ovlivnily i formu náhrobníkú. Formy náhrobníkú byly během svého vývoje silně ovlivněny i náboženstvím. Kříže se vyskytují u příslušníků římskokatolického vyznání a u řeckokatolíků, sloupy u evangelíků a kamenné náhrobníky u židů. Kombinací různých materiálů a forem náhrobků vznikla pestrá škála lidových náhrobníkov, které si navíc nesou typické znaky podle jednotlivých krajů, či dokonce vesnic, což bylo odrazem společných tradic, náboženství a stejného sociálního postavení.

Nahoru

Současný stav pohřbívání na Slovensku

V posledních desetiletích se vzhled pohřebišť na Slovensku, ať už v městech, ale především na venkově, podstatně změnil. Původní století používané formy a materiály náhrobků pohltil kámen, beton a sériová výroba, původní pohřební zvyklosti upadly do zapomnění. Hřbitovy ztratily svou důstojnou atmosféru, z náhrobníkov se vytratil cit, láska, pokora. Podíl zeleně na pohřebišti se snižuje na úkor intenzity využití místa pro pohřbívání. Současné řešení hřbitovů už dávno nevyhovují současným požadavkům na úpravu pohřebišť, což se odráží i v jejich problematické a nedostatečné údržbě. Dnešní stav je výsledkem dlouhotrvající krize Cintorínské kultury.

urnový háj v Bratislavě - Lamači Snad za nejkrásnější příklad tvorby pohřebišť 20. století lze považovat urnový háj v Bratislavě - Lamači. Současně se stavbou objektu krematoria (1968) se budoval i urnový háj v původním dubem-borovém lesním porostu na svažitém terénu. Budova krematoria navržená Ing. arch.. Ferdinandem Milučkým, představitelem slovenské pozdní moderny, patří mezi nejkrásnější stavby Slovenské architektury.

Bratislava - Ružinov Zatím za jediný na Slovensku zrealizován pokus o parkový hřbitov můžeme považovat hřbitov v Bratislavě - Ružinově z r. 1971 - 1980. Koncepce pohřebiště je tvořena systémem okružních hlavních silnic obklopených vysokou zelení, která vymezuje hrobové pole kruhového půdorysu. Hroby jsou travnaté s obrubami v úrovni terénu, s trvalou výsadbou a sezónní výsadbou rostlin u hlavy hrobu. Významným pozitivním prvkem byly návrhy náhrobků, z nichž byl možný výběr podle individuálního vkusu a zároveň byl dodržen jednotný výraz hrobového pole. Současný stav hřbitova je negativně poznamenán zahuštěním hrobových polí z důvodu větší intenzity využití plochy.

Nahoru

Současná tvorba pohřebišť v Evropě

NeubibergerSoučasná moderní tvorba pohřebišť v Evropě respektuje nadále historický vývoj v jednotlivých zemích a vychází z přírodních podmínek. Vznikají hřbitovy vycházející z architektonických či parkových pohřebišť, ale také krajinné hřbitovy, inspirující se lesní hřbitov. Mezi nejnovější příklady tvorby pohřebišť patří krajinný hřbitov v Novém Městě v Slovinsku z r. 2000, který vznikl na 40 ha ploše v mírně zvlněném terénu krasového území s obnaženými skalami a původním smrkovým lesem. V roce 2000 byly dány do užívání také dva nové hřbitovy v Mnichově, které vznikly na plochách bývalých vojenských letišť, a to hřbitov Neubiberger a hřbitov Riem, které se vyznačují architektonickým řešením.

Nieuwe-OosterV roce 2001 začal proces renovace historického pohřebiště Nieuwe-Ooster v Amsterdamu, jehož součástí byla obnova dvou sekcí určených dnes pro urnový pohřbívání. Dominantou novovznikutého prostoru je kolumbárium s výraznou zinkovou fasádou a vodní kanál, který také umožňuje pohřbívání.

Nahoru

Současné trendy v úpravách hrobů

Úprava hrobů Úprava hrobu je v rámci Evropy poměrně rozdílná a souvisí s kulturou a historií, způsobem pohřbívání, jakož i s přírodními podmínkami. V severských zemích převažují travnaté povrchy hrobů, jižní země jsou známy převahou monumentálních zakrytých hrobů. Největší pozornost úpravě hrobu výsadbou rostlin se věnovala v Německu v období klasicismu a romantismu. Jednalo o bohatou květinovou výzdobu hrobů, zejména letničkami. Tato tradice ovlivnila i úpravy hrobů v Evropě. Základním trendem, ať už se to týká celkového řešení pohřebiště, nebo detailu hrobů je v současnosti jednotnost a jednoduchost. Velká možnost individuální úpravy hrobů má za následek velkou tvarovou a barevnou bohatost, což vedlo k potřebě sjednotit úpravy hrobů alespoň v rámci jednotlivých hrobových polí, které jsou opticky odděleny od okolí. Může jít o definování tvaru, velikosti a barvy pomníku, určení druhu hrobu a jeho velikosti, povrchu hrobu, jeho obrub atd.. Nutné je však vždy zachovat možnosti individuálního výběru vzhledu místa a možnost individuálního odkazu náhrobku, abychom se vyhnuli uniformitě.

Nahoru

Výsadba hrobů

Současné trendy výsadby hrobů jsou ovlivněny řešením hrobových míst v úrovni terénu. Upouští se od zakrytí celé plochy hrobů kamennými deskami, ale i od výsadby celé plochy letničkami. Jakékoliv výsadbě hrobů musí předcházet poznání rostlin a jejich vlastností, možností jejich kombinace a zajištění odborné pravidelné údržby. To lze dosáhnout zřízením hřbitovních zahradníků, které nabízejí výsadbu a údržbu hrobů. Při individuální úpravě a péče o hrobové místo je třeba přesně definovat podmínky pronájmu místa a určit možný sortiment rostlin pro výsadbu hrobu. Výsadby hrobů směřují v současnosti k užívání trávníku, nebo pôdopokryvných dřevin v kombinaci s dřevinami, trvalkami a místem pro sezónní výsadby rostlin (letničky, dvouletky). Výběr rostlin se řídí velikostí hrobu a podmínkami stanoviště (půdními a světelnými). Důležitý je v souvislosti s možnou údržbou hrobu i plošný poměr mezi trvalou a sezónní výsadbou. Rostliny mají vytvořit klidné pozadí pro náhrobky, vhodně jejich orámovat a zvýraznit předsadba. Zejména na tak malé ploše, jako je plocha hrobu je důležitá jednoduchá kompozice výsadby a soulad s výsadbami okolních hrobů.

Nahoru

Fotogalerie

Pére Lachaise

Zpět do textu

Cintorín Pere Lachaise, foto 1 Cintorín Pere Lachaise, foto 2 Cintorín Pere Lachaise, foto 3

Ohlsdorf

Zpět do textu

Cintorín Ohlsdorf  v Hamburgu, foto 1 Cintorín Ohlsdorf  v Hamburgu, foto 3 Cintorín Ohlsdorf  v Hamburgu, foto 4
Cintorín Ohlsdorf  v Hamburgu, foto 5

Bratislava

Zpět do textu

Ondrejský cintorín v Bratislave, foto 1 Ondrejský cintorín v Bratislave, foto 2

Detva

Zpět do textu

Cintorín v Detve, foto 1 Cintorín v Detve, foto 2 Cintorín v Detve, foto 3
Cintorín v Detve, foto 4

Bratislava - Lamač

Zpět do textu

Cintorín Bratislava - Lamač, foto 1 Cintorín Bratislava - Lamač, foto 2 Cintorín Bratislava - Lamač, foto 3

Bratislava - Ružinov

Zpět do textu

Cintorín Bratislava - Ružinov, foto 1 Cintorín Bratislava - Ružinov, foto 2 Cintorín Bratislava - Ružinov, foto 3
Cintorín Bratislava - Ružinov, foto 4 Cintorín Bratislava - Ružinov, foto 5 Cintorín Bratislava - Ružinov, foto 6

Neubiberg

Zpět do textu

Neubiberg v Mníchove Neubiberg  v Mníchove, foto 2 Neubiberg  v Mníchove, foto 3
Neubiberg v Mníchove, foto 4 Neubiberg v Mníchove, foto 5 Neubiberg v Mníchove
Neubiberg v Mníchove

Nieuwe-Ooster

Zpět do textu

Nieuwe-Ooster v Amsterdame

Zpět do textu

Úprava hrobov Úprava hrobov

Zpět do textu

Výsadba hrobov Výsadba hrobov



Autorka článku a fotogalerie
Ing. Denisa Halajová, PhD.
Katedra zahradní a krajinné architektury FZKI SPU v Nitře
Klikněte na hrob pro bližší informace, klikněte dvakrát pro přidání memoartu
Místo pro mapu cintorína.
Aktuální mapa se zobrazí po kliknutí na názov cintorína anebo na jméno zesnulého ve Výsledcích vyhledávání
Sektor: -
Chodník: -
Číslo: -
Specifikace: -
Typ: -
Mapa
GPS
Souřadnice hrobového místa nejsou k dispozici
Sdílet

Pro zobrazení informacií vyberte hrobové místo z mapy nebo z výsledků vyhledávání.
Místo pro informace o hrobovém místě
Home | Produkty a služby | Citáty | O hřbitovech | Dostupné hřbitovy | Kontakty | sk | cz | en | de
Copyright © 2024 TOPSET Solutions s. r. o., Všechna práva vyhrazena | Developed by TOPSET Solutions s. r. o., AWD Systems s.r.o. | Powered by AWD Systems s.r.o.